Od Elišky: Cesta na European Open 2022
V rozmezí 17.-25. července se vydala česká výprava na dobrodružný výlet dodávkou až na sever do finských měst Tampere a Nokia. Cesta tam byla velmi záživná, trvala zhruba 24 hodin. A proč jsme tam vůbec jeli? Kvůli nejlepšímu turnaji v Evropě – majoru European Open 2022.
Jeli jsme osmi-místnou dodávkou od proDiscgolf.cz a naše výprava měla následující složení: Kryštof Novák, Nikola Moravcová, Petr Mrázek, Eliška Bártková, Honza Studnička a Réza Kahudová. Přímo ve Finsku se k nám ještě připojili Jakub Semerád a Bohdan Bílek, kteří jsou zrovna na své velké tour po Evropě a Americe. Já, Kryštof, Bohdan a Kuba jsme se turnaje zúčastnili jako hráči, zbytek výpravy se jel na turnaj podívat a Péťa Mrázek navíc dělal na turnaji dobrovolníka.
Den 1 (neděle 17. července) + den 2 (pondělí 18. července)
V neděli jsme vyjeli v 5:15 z Nového Jičína. Ten den nás čekala dlouhá 16hodinová cesta až do Tallinnu v Estonsku, odkud nám další den ráno jel trajekt do finských Helsinek. Jeli jsme přes polské cesty, což byl celkem zážitek. Naše auto někdy skákalo jako na trampolíně a zdálo se, že se s tím nedá nic dělat. Navigace nás poté vedla přes různé vesničky, kde to působilo, že jsme někde na konci světa. Navíc jsme všude viděli čápy.
V Litvě jsme si udělali krátkou discgolfovou zastávku a zahráli jsme si na hřišti Marijampole. Byla to krátká devítka v městském parku, kde místo výhozišť byla vždy jenom kostka dlažby. Vedle discgolfových jamek zde byly i jamky na fotbalgolf.
Další discgolfovou zastávku jsme si udělali večer v Lotyšsku. Přijeli jsme na zábavné 18jamkové hřiště MezaParks, které bylo lesní. Byly zde krátké technické jamky a na každé jamce, kterou jsme hráli, bylo vždy minimálně jedno mando. Stihli jsme bohužel pouze čtyři jamky a poté nás zastihl silný déšť. Všechny deštníky jsme samozřejmě nechali v autě, takže jsme se nějakou dobu schovávali pod stromy a nechávali se žrát komáry, a pak jsme to vzdali a běželi deštěm zpět k autu. Po cestě jsme se ale na chvíli ještě ztratili a až pak jsme konečně dorazili do auta, celí promočení a plní adrenalinu. Nějakou dobu jsme jeli polonazí, pak jsme se konečně převlékli do suchého na jedné z benzinek a pokračovali směr Tallinn.
Cestu jsme v pořádku stihli, ve 3 jsme byli v Tallinnu a v 5 už jsme se snažili dostat do trajektu. Byli jsme první auto, které tam vjelo. Na trajektu jsme se konečně lépe vyspali a po cca 2 hodinách jsme zakotvili v Helsinkách ve Finsku.
První místo, kam jsme se vydali, byl zase discgolf. Tentokrát hřiště v Helsinkách s názvem Tali. O tom, jaké hřiště bylo, se dozvíte v článku o discgolfu ve Finsku.
Po discgolfu jsme zamířili do discgolfového obchodu Powergrip a poté jsme už jeli do Tampere, naší cílové destinace, kde jsme měli zařízené ubytování. Bydleli jsme v malém domečku s finskou saunou, kuchyňkou, dvěma manželskými a dvěma nafukovacími postelemi pro dva. Kvůli nafukovačkám byly pokoje poměrně dost zaplněné, ale nějak jsme to všichni zvládli.
V podvečer jsme se vydali na 9jamkové hřiště Vihioja, o kterém se opět dozvíte více v jiném článku. Poté jsme konečně vyrazili do Nokie zahrát si hřiště zvané The Beast, což je hřiště, které se hraje na European Open. Tento rok bylo jen trošku změněné. Některé jamky měly OB o něco užší než v předešlých letech a přibylo hlavně pár vyvýšených košů a to zrovna na místech, kde to bylo celkem nebezpečné, protože byly umístěny na kopečku, kde buď hrozilo to, že se člověk bude přehazovat tam a zpátky, disk srolluje a nebo tam rovnou bylo přidané i OB.
I přes naši únavu jsme zvládli odehrát celé hřiště a skončili někdy po 22. hodině. Venku ale pořád bylo světlo. Během hry jsme potkali světové hráče jako je Greg Barsby, Matt Bell, Brodie Smith, Ezra Aderhold, Paul McBeth, Blær Örn Ásgeirsson… Když jsme se pak večer konečně dostali do postelí, spali jsme jako mrtvoly a byli jsme nadšení, že se konečně dospíme a dobijeme baterky.
Den 3 (úterý 19. července)
Poté, co jsme se krásně do růžova vyspali, jsme se vydali do Nokie trénovat. Druhá část výpravy se vydala na hřiště JulkuJärvi. Večer jsme se vydali prozkoumat centrum města Tampere, ve kterém jsme bydleli. Neměli jsme nějaký extra velký plán, prostě se podívat, jak to tam vypadá. K této procházce nám ale nesmělo chybět frisbeečko. O tom si za chvíli povíme víc…
Během procházky městem jsme narazili na parkovišti na auto Paula McBetha, a tak jsme se od té doby neustále ohlíželi, zda ho náhodou nezahlédneme. Dále jsme také potkali Brodieho Smitha a jeho přítelkyni Kelsey.
Ve městě se nám obecně moc líbilo. Procházku jsme si ale zlepšili tím, že jsme si házeli s frisbeečkem. Městem vedla také řeka a na obou jejích březích se dalo procházet, což kluky zaujalo. Začali být zvědaví, jaké by to bylo, kdyby řeku přehodili, a zda by se jim to vlastně vůbec podařilo. Skončilo to tím, že to skutečně zkusili a vyšlo to. Když to ale zkoušeli podruhé, frisbee při letu trochu srazil vítr níž a disk nakonec nezvládl doletět na druhou stranu, narazil do zábradlí a spadl do vody.
Naštěstí se nepotopil a začal se plavit dál po řece. Kluci se rozhodli, že to nevzdají a vydají se po jeho stopách. A tak ho nějakou dobu sledovali, až našli místo, kde se disk točil v malém víru. Trvalo celkem dlouho, než se jim ho podařilo vytáhnout, nakonec ale byla jejich mise úspěšná.
Den 4 (středa 20. července)
Ve středu byl poslední tréninkový den a také divácky přívětivá akce zvaná Presidents Cup. Jedná se o tradiční utkání mezi nejlepšími hráči z Evropy proti nej Američanům.
Dopoledne se někteří vydali na Beast trénovat a zbytek se jel podívat na 18jamkové hřiště Pirkkala. Já jsem se na Pirkkalu nakonec vydala taky, protože jsem zhruba věděla, jak chci jamky na Beastu hrát.
Po tréninku jsme se také vrátili do Nokie a jeli hned prozkoumat discgolfový obchod, který se zrovna otevřel. Byl plný disků od Discmanie, která celý turnaj sponzorovala. Poté už začal Presidents Cup, který probíhal tak, že hráči byli rozdělení do dvojic, kde se proti sobě utkal vždy jeden Američan proti jednomu Evropanovi. Hrály se 2 kola po 9 jamkách. Nejdřív se hrálo na skóre a v druhém kole se hrála tzv. jamkovka.
Nakonec v souboji zvítězili s velkým náskokem Američani nad Evropou 34 – 18. Po Presidents Cupu jsme se přemístili na players meeting. Musím říct, že to všechno pro mě byl obrovský zážitek, protože jsme mohli sledovat ty nejlepší hráče na světě a dokonce se poté všichni tito borci sešli na společném meetingu, kterého jsem mohla být součástí.
A toto všechno se událo před samotným European Open 2022. V dalším díle se dozvíte, jak probíhal samotný turnaj a jak se dařilo nám i ostatním hráčům.
Vlogy
Na turnaji také vzniklo spoustu vlogů, a tak se na ně nezapomeňte podívat na youtubovém kanále Prodiscgolf.cz. Nebo se můžete podívat na těchto odkazech:
#1 || Dlouhá cesta a lekce finštiny
#2 || Místo dění, město Tampere a utopený disk
#3 || Presidents Cup a Pirkkala DiscGolfPark
#4 || První kolo turnaje
#5 || Druhé kolo turnaje a Tampere Disc Golf Center
#6 || Třetí kolo turnaje a rozpravy s členy výpravy
#7 || Čtvrté kolo turnaje, rozhovor s M. Verlem a závěr
