Puttování. Pro některé možná nejméně záživná část discgolfu (hned po hledání disků), pro jiné noční můra. Tak či tak, přichází dvoudilný návod na to, jak se v něm stát mistrem.

Dobrá, buďme k sobě upřímní. Žádný obecný návod, technika, ani trik, jak trefovat putty z 10 metrů neexistuje. Tahle část discgolfu je zejména o drillu. Existují však zákonitosti, podle kterých se mohou všichni hráči řídit, ať už puttují spin puttem, push puttem, nebo spush puttem (tedy kombinací předchozích). Více o typech puttování v bibli zelenáče.

Nejdřív tedy projdeme jednotlivé tipy, jak puttování vylepšit a v druhém dílu tohoto článku si pak řekneme něco o tréninku a navrch přidáme nějaké ty odkazy. Bude toho dost, takže putter do ruky a jdeme na to.

5 tipů ke stabilnějšímu puttingu

Dohozy do koše nejsou jako jiné hody. Není potřeba žádná extrémní síla, naopak ohromná přesnost a hlavně konzistence. Čím jednodušší hod je, tím lépe. Nicméně každý hráč je jiný a proto i puttuje trochu jinak, s jinými disky atd. Pro vás jsme teď vybrali ty nejlepší tipy.

1. Zamíření

Část hráčů říká: „Vyber si jeden článek řetězu a miř na něj.“ Druhá část míři přímo na tyčku. Třetí pak míří na celý koš. Každému vyhovuje něco jiného a všechny metody fungují. Důležité je se soustředit. Nic není důležité, jen ten jediný článek řetězu. Vlastně není nic jiného ani vidět. Myšlenky se nezabývají technikou a tělem prostupuje touha zaputtovat, v uších zní to pověstné cinknutí řetězu.

2. Hit

Jussi Meresmaa jednou na kopřivnické klinice řekl: „Kdyby měl putt zvuk, mělo by to být svuš, ne svůůůůůůůš.“ Tyhle zvuky se těžko píšou slovně, snad pomůže ilustrace. Ne —————–, ale …….!!!……. .

Vypadá to triviálně, ale jasně to vystihuje pravdu. Každý putt – push, spin i spush – by měl mít svůj hit point a při pohledu na kteréhokoli profíka to je vidět. Ta chvilička těsně před vypuštěním disku, kdy hráč dodá onu osudovou energii.

3. Vrchol letu

Při cestě disku do koše většinou neletí po úplně ploché dráze (výškově). Důležité je, aby byl vrchol letu disku ještě před košem (tzn. aby disk nestoupal ve chvíli, kdy dolétává do koše). Pokud se tohle povede, disk nikdy neskončí příliš daleko, snad kromě rollů, nešťastných odrazů či větrných poryvů.

4. Follow through

U backhandu se s follow through („dotočení“) už většina z nás asi setkala. V dohazování jej však neslyšíme tak často, nicméne pravda je taková, že je neméně důležité. Jde hlavně o to, aby ruka skončila co možná nejvýše a s dlaní otevřenou směrem k nebi. Disk pak opustí ruku hladčeji a přesněji.

5. Rituál

Když Paul McBeth trénuje putting, má většinou sluchátka, ve kterých mu stále dokola hraje stejná reklamní znělka. Při každé repetici (opakování) znělky dělá na stejné tóny stejné pohyby. Díky tomu puttuje stejně jak při tréninku, tak na hřišti (tam mu znělka hraje už jen v hlavě, díky stovkám hodin strávených tréninkem).

Je jedině dobře, když má hráč svůj rituál. Na hřišt se bude cítit jako při tréninku a při tréninku, jako na hřišti. Točení s diskem, prohození za zády, roztočení na prstu, vertikální zamíření (jako měl Nate Doss), a tak dále. Možností je nespočet.

Druhý díl bude zveřejněn v pátek tak, abyste po nasátí informací z dnešního článku na víkend věděli, jak co nejefektivněji trénovat putting. Tak ať se daří!

Kdybys náhodou potřeboval nějaké náčiní, stačí kliknout sem a vybrat si. Doporučujeme více putterů stejné váhy a stejného typu!