Vesec Open 2022

Liberecký turnaj Vesec Open 2022 je za námi a myslím, že každý, kdo ho ve zdraví dohrál, se může hrdě poplácat po rameni. Skóre neskóre. Na tomto turnaji se totiž skutečně ukázalo, co to znamená pravé aprílové počasí.

Turnaj se odehrál o víkendu 9. a 10. dubna 2022. Během soboty jsme odehráli 2 kola po 20 jamkách a v neděli nás čekalo poslední kolo. No, nebudu lhát, bylo to těžké. Vesec se řadí mezi nejnáročnější hřiště v republice, a když podmínky nepřejí, je to téměř vražedné. Tento víkend bylo počasí trošku jako špatný vtip, ale myslím, že to pořád mohlo být ještě horší.

Počasí

V pátek dopoledne bylo na Vesci krásně a svítilo sluníčko. Ti, kteří v té době stihli tréninkové kolo, byli šťastlivci. Ti, kteří byli ještě po čtvrté hodině odpolední na hřišti, měli bohužel smůlu a museli se poprat s deštěm, který poté řádil i celou noc.

Když jsme ráno přijeli na hřiště, bylo pokryté sněhem. Ten během prvního kola roztál, takže země byla vlhká a promočená, a stejně tak disky. Poté se to celý den honilo, sem tam trochu káplo nebo spadlo pár vloček, byla velká zima. Hráče ale nejvíce potrápil silný vítr, který si dělal s disky, co se mu zachtělo. Mé odlehčené disky proti němu někdy neměly šanci. Sem tam na nás ale vykouklo sluníčko, které se sice někdy po chvilce schovalo, ale aspoň nám v takovém pochmurném počasí zvedlo naladu.

Ani v neděli silný vítr neustoupil a trápil všechny hráče. Do toho se přidaly krátké sněhové přeháňky, kterých za ten den bylo tak 10. Vždy to nečekaně začalo a hned po chvilce skončilo. Sluníčko nás také přišlo aspoň na chvíli potěšit.

Velmi vyrovnaný boj

Dobře, už stačí řečí o počasí. Jen jsem tím chtěla ukázat, že jsme zažili vážně všechno. Ale jak to vlastně šlo hráčům na hřišti? Skoro nikomu se během turnaje nepodařilo dostat pod par, což mluví asi za vše. Povedlo se to pouze třem klukům z kategorie Open, a to konkrétně Matěji Vojtíkovi, Stanislausi Amannovi a Petru Strieglerovi. Mezi Matějem a Stanislausem, který se i přes první méně povedené kolo nakonec vyšplhal nahoru, proběhl v posledním kole velmi těsný souboj, kdy se kluci neustále drželi jeden druhého a skoro po celou dobu posledního kola se od sebe nevzdálili o víc jak jeden hod. Jednou se zadařilo jednomu a druhému o trošku méně, pak to ale ten druhý zase dohnal a tak to šlo značnou část kola. Nakonec o jeden jediný hod vyšel jako vítěz Stanislaus Amann. Matěj si odnesl krásnou stříbrnou medaili a Petr Striegler získal bronz.

A co ženy?

Co se týče kategorie FPO, byl to boj. Po prvním kole jsem se skórem +15 vedla já a o 3 hody za mnou byla Katka Boďová. Třetí byla Antonia Faber z Německa. Ve druhém kole jsme všechny byly velmi unavené a projevilo se to i na našem skóre. U jediné Antonie se únava moc neprojevovala, zahrála čisté kolo +9, které ji doneslo na průběžně první místo. Já jsem byla o 3 hody druhá a pár hodů za mnou Katka.

V nedělním kole, kdy jsem doufala, že bych ještě mohla zaútočit na první místo, se to moc nevyvedlo a spíš se z toho vyklubal boj mě, Katky Boďové a Nikol Moravcové o 2.-4. místo. Během kola se naše pozice několikrát prohodily a nakonec to skončilo tak, že Antonia s přehledem vyhrála, já jsem skončila druhá a o hod za mnou skončila Katka.

Moje pounaučení

Co si odnáším z tohoto turnaje? Asi: ,,Nebuď na sebe tak tvrdá, někdy prostě věci nejsou tak, jak si je představuješ.’’ Někdy je holt těžké tuhle jednoduchou věc pochopit, protože se vždy za každou cenu snažíme být co nejlepší.

Hrát kola tím stylem, že se mi téměř nedařilo nic podle mých představ a skoro na každé jamce jsem odcházela s boogie a horším bylo bolestivé, ale někdy nad tím prostě člověk nesmí tak přemýšlet a prostě si to užívat. Jsem ráda, že jsem ustála tento mentální boj sama se sebou a teď jsem připravena se z něj poučit a jít dál. Určitě zase svítá na lepší discgolfové zítřky.