Od Petra: Rok 2022

Ahoj, mé jméno je Petr Mrázek a discgolf hraji už něco málo přes 6 let. Někteří z vás mě můžou znát jako toho vysokého brýlatého kluka z Ostravy, který umí házet celkem daleko. Právě čtete už třetí část mého příběhu (první a druhá část zde), která má být určitým shrnutím a ohlédnutím za rokem 2022.

Co se stalo??

Jak už jste si možná všimli, tento typ článků nevychází vůbec pravidelně. Dokonce mám pocit, že mezi minulým a tímto článkem je třeba půlroční pauza. Víte, měl jsem v plánu z tohoto formátu udělat něco, co by čtenáře motivovalo k tomu plnit si svoje sny a jakýmsi způsobem bych tak předat svůj pohled na svět a na sport obecně. Ono by to všechno i šlo, kdyby mi již zmíněný plán nestoupnul do hlavy a já se po většinu turnajů utápěl v tom, že MUSÍM předvést nějaký výkon, abych něco mohl napsat a obecně jsem tak měl zbytečně moc stresu, což to všechno ztížilo. Nakonec jsem pak neměl ani chuť něco psát, protože jsem toho názoru, že motivátor by měl být mít určité výsledky, aby byl inspirací.

Dost jsem o tom, co si o letošku chci vlastně myslet, přemýšlel. Donutila mě k tomu i dost nepříjemná facka na konci sezóny, kdy se mi po Moravian Open zhoršil rating na 966, z předešlých 977, a já si řekl, že už to takhle prostě nechci dělat. Rád bych se tady teď s vámi podělil o moje myšlenky a poznatky, o to co mi pomáhá a třeba by mohlo i vám.

Zdravotní stav

Co se zdravotního stavu týče, řekl bych, že už jsem úplně vyléčený. Po všech vyšetřeních na konci mého 6ti měsíčního klidového režimu bylo zřejmé, že se blíží světlé zítřky. Ukázalo se, že „jizva“ na srdci, které jsme se obávali nejvíce, zmizela. V červnu jsem tak uzavřel tuto kapitolu mého života.

Jsem rád, že jsem si tím mohl projít. Sice to nebylo úplně to nejlepší, co se mi v životě stalo a určitě bych to znovu zažit nechtěl. Na druhou stranu jsem se sám o sobě hodně dozvěděl. Zjistil jsem kde jsou moje limity, co je a co není dobré dělat. Určitě mi to změnilo pohled na svět.

Začátek sezóny

Na turnaje jsem postupně začal jezdit už v březnu. Můj první letošní turnaj byl na mém domácím hřišti ve Frýdku-Místku. Bylo moc fajn vidět všechny známé tváře a být zase v centru discgolfového dění. Následoval turnaj valašské ligy v Novém Jičíně, kde už jsem předvedl lepší výkon. Ze začátku jsem opravdu bojoval s kondicí. Obejít v té době 18ti jamkové hřiště pro mě byla velká výzva.

Prvním PDGA turnajem pro měl byl KOSTKA stav CDGT Stromovka Open 2022 v Českých Budějovicích. Před začátkem tohoto turnaje jsem byl hodně nervózní. Nebyl jsem si jistý, co moje tělo dokáže a bál jsem se, aby se můj stav zase nezhoršil.

Zhodnocení sezóny 2022

Abych pravdu řekl, nevím jak na letošní sezónu pohlížet. Ono je jedna věc si říct, že jsem vlastně největší vítěz, když jsem si tento rok mohl zahrát. S čím určitě z části souhlasím a zdraví je bezpochyby to nejdůležitější, co máme. Na druhou stranu si ale myslím, že pohlížet tímto stylem na celou sezónu není moc moudré. Na začátku jsem si určitě jako vítěz přišel, když jsem se poprvé vrátil na větší turnaje. Postupem času jsem se však se vším, co se stalo, smířil a snažil jsem se normálně fungovat. V červnu jsem pak tuto etapu ukončil a přijde mi proto nemístné přetahovat tuto etapu skrz celou sezónu.

Tento rok se mi na turnajích tolik nedařilo. Nedokázal jsem ani na jednom turnaji zkompletovat všechny kola. Na druhou stranu jsem rád, že jsem měl na většině turnajů aspoň jedno kolo, se kterým jsem byl spokojený.

Rok 2022 mi dal ale i spoustu úžasných zážitků. Vyrazil jsem například s partou skvělých lidí do Finska na turnaj European open, kde jsme každý den objížděli hřiště. Zahrál jsem si poprvé v Litvě nebo v Lotyšsku a taky jsem poznal spoustu nových lidí. Vyrazil jsem taky do Chorvatska a společně s ostatními členy České reprezentace jsme vybojovali druhé místo na Mistrovství světa týmů. Na konci sezóny jsem pak vyrazil do Rakouska s partou Brňáků na turnaj STP open, který jsem si tento rok užil snad úplně nejvíc.

Co teď??

Po konci sezóny, v průběhu které jsem měl dost náhodný režim, jsem cítil potřebu dát si život do kupy. Ono to vzhledem k blížící se maturitě bylo i dost potřeba. Chtělo to režim, který by byl flexibilní natolik, abych stíhal všechny potřebné věci. Vymyslel jsem si plán, který aplikuju vlastně doteď (psáno v prosinci 2022), vypadá nějak takto:

• Pondělí/Středa/Pátek – Posilovna
• Úterý/Čtvrtek – Discgolf (Putting, Fieldwork)

Plus ještě o víkendu chodím hrát na hřiště. Z části připomíná režim, který jsem měl před mým zdravotním incidentem, ten však postrádat jednu z nejdůležitějších věcí a to odpočinek. Začal jsem si hlídat, kdy chodím spát a nastavil jsem si určitou večerní rutinu a musím říct, že je to skvělé. Docela jsem se tématem odpočinku zabýval a zařadil jsem si do večerní rutiny například metodu Wim Hof, která mi pomáhá usnout a v minulosti jsem ji taky praktikoval.

Přirozený trénink

Začal jsem se taky řídit instinktem a došlo mi, že třeba u techniky toho zas tolik měnit nepotřebuju. Změnil jsem můj přístup k discgolfové technice a obecně jsem nad ní přestal tolik přemýšlet. Při zkoušení nových věcí si tak vždycky v hlavě říkám, jestli se v tom cítím dobře a nebo ne. Často je tak pro mě osobně lepší zdokonalovat to, co už umím, než vymýšlet nové věci. Určitě tento fakt pomáhá sebevědomí a dalším věcem.

S tímto souvisí i další věc, a to poslech podcastů. Vím, že hodně discgolfistů při svých trénincích poslouchá hudbu. Já jsem zjistil, že je pro mě lepší poslech podcastů. Mám díky tomu takové prázdno v hlavě. Moje technika je tak přirozenější a spíše se moje tělo řídí „pudem“ a dělá, co je pro něj nejpohodlnější.

Na závěr

Ačkoliv moje sezóna nedopadla přesně podle mých představ, hodně jsem se toho naučil. Zjistil jsem, že i když je člověk někdy na dně, tak se z toho může dostat. Chce to hodně sil, pevnou vůli a věřit si. Je také potřeba nezapomínat na odpočinek. Jsem rád, že jsem se s vámi o to mohl podělit. Příští rok se můžete těšit na další články.