Něžný discgolf: Jak zvládnout první turnaj

Dnes si povíme něco o tom, jak lépe zvládnout první turnaj. Dozvíte se, jak obvykle probíhá klasický turnaj u nás a také vám povyprávím, jak probíhal můj první turnaj. Tak pojďme se na to vrhnout.

Registrace

Discgolfu se už věnuji nějakou dobu a myslím, že by bylo dobré se přihlásit na svůj první turnaj. Mám z toho ale trochu obavy. Co když na to ještě nejsem připravená? A ani vůbec nevím, jak to vlastně probíhá. Měla bych nechat těch zbytečných pochybností. Není to přece o tom, jít tam hned vyhrát, ale zkusit si to. Teď na začátku je pro mě důležité sbírat zkušenosti, poznat se více s ostatními hráči a nasát tu pravou discgolfovou atmosféru. Jdu tedy brouzdat internetem, abych zjistila víc. 

Všechny informace nakonec najdu na stránkách idiscgolf.cz. Tam jsou vypsány všechny české turnaje a informace k nim. Ke každému turnaji se tam dá najít například v kolik hodin je sraz, registrace, kde se platí startovné (pokud se neplatí předem), v kolik hodin je meeting, kde se dozvíme, jak bude přesněji turnaj probíhat, v jakém flightu (skupině) začínáme a na které jamce. Také je tam čas výhozu, který bývá případně upřesněn právě na meetingu. 

Vidím, že registrace na jeden turnaj zrovna poblíž mého bydliště právě běží, a tak si rozkliknu odkaz s turnajem a pročítám si informace o něm. Vypadá to dobře, a tak klikám na registrovat se a vyplním své údaje. Členem České discgolfové asociace zatím nejsem, ale přihlásit se mi šlo i tak. Členství si ale určitě mám v plánu zaplatit. Díky tomu budu mít i levnější startovné na turnajích, budu pojištěná a má to i další výhody. 

Den D

Ráno mě probouzí zvonící budík, který ještě se zavřenýma očima vypnu. V hlavě mám prozatím úplné prázdno, sotva vím, co je za den. Pak mi to ale hned dojde. Dnes se koná můj první discgolfový turnaj. 

Vyskočím z postele a jdu se chystat. Jenže co si s sebou vlastně mám vzít? Vlastně vůbec nevím, co mě dnes čeká. Jak se mám obléct? Jaké má být počasí? Hlavou se mi honí tuna myšlenek a otázek. Pro někoho je den prvního turnaje stejný jako každý jiný, někdo zažívá strach z neznáma a z toho, že neví, co ho čeká. Každý jsme jiný. 

Hlavní je zachovat klidnou hlavu. Je dobré si ještě jednou očima proletět informace k turnaji na idiscgolf.cz. Zkontrolovat si také e-mail, jestli nám tam náhodou nepřišel nějaký od pořadatelů turnaje. 

Oblečení volím podle toho, jaké počasí ukazuje předpověď a taky by mělo být pohodlné a mělo by se nám v něm dobře pohybovat a házet. Pokud by mělo pršet, vzala bych si s sebou největší deštník, jaký doma najdu a taky náhradní oblečení do auta.  

Protože turnaj trvá většinou velkou část dne, beru si s sebou vždy svačinu a pití. Během turnaje bývá i pauza na oběd, která ale nemusí být vždy, a tak si s sebou ráda beru nějaký oběd do krabičky, který jde sníst i studený. Dobrou variantou je například těstovinový salát nebo nějaká obložená bageta.

Čas příjezdu na hřiště volím podle toho, abych se případně stihla rozkoukat, pokud je turnaj na místě, kde jsem ještě nebyla a nebo kdybych náhodou zabloudila. Přičtu k němu ještě čas, který si chci nechat na rozcvičení a na rozházení, což u mě činí zhruba 45 minut, ale každý to máme jinak. Stačilo by asi i míň, ale před kolem se často stává, že člověk musí čekat na jiné hráče, než odhážou a podobné věci. Prostě nejsme na hřišti většinou sami a můžou vznikat i menší fronty, a tak je i dobré si vytipovat místo, kde by nemusel být takový nával a je tam i vhodná plocha na rozházení.

Před svou hrou se vždy nejdřív zahřeju a rozcvičím a až poté se vrhnu na házení disků. Více o tom, jak se protahuju, najdete v tomto článku. Je lepší začít nejdřív s hody putterem a midrangem menší silou a poté postupně přidávat až se dostaneme k hodům, které hodíme naplno. Házíme tak, jako máme v plánu házet i během turnaje a je dobré už v den turnaje nebo těsně před ním techniku neměnit.

Také se nesmím zapomenout dostavit na registraci, abych se nahlásila, že už jsem tady a zaplatila případně startovné nebo obdržela hráčský balíček. Záleží turnaj od turnaje. 

Potom většinou bývá meeting a po něm se hráči rozejdou na své startovací jamky. Tady bývá ještě příležitost se trochu rozházet, ale většinou není zas tak moc času.

Pár základních pravidel

Nemám v plánu tady rozebírat úplně všechna pravidla, ty nalezneme zde (najít pravidla), ale pár základních bych chtěla zmínit.

• Dvě minuty před výhozem se vždy křičí: ,,Dvě minuty!“ Během těchto dvou minut bychom už neměly vůbec házet, protože bychom mohly dostat trestné hody. Po zaslechnutí: ,,Výhoz!“ začíná skutečná hra a počítá se skutečně každý hod.
• Po odhození z výhoziště vždy háže ten hráč, který je nejdále od koše. Na odhození má 30 sekund od chvíle, kdy přišel k disku. Všichni ostatní hráči by měli stát za házejícím hráčem, aby nedošlo ke zranění. Měli by se zároveň dívat, kam hráč hodil, aby nedošlo ke ztrátě disku nebo aby viděli, kde disk vletěl do OB a mohli to poté společně diskutovat.
• Pokud hodíte do tzv. OB neboli Out-of-bounds, znamená to, že jste hodily mimo hřiště a budete za to muset být potrestány jedním trestným hodem. Hod, kterým jste hodily do OB, se také počítá. Házíte od hranice OB od místa, kterým do něj váš disk vletěl. Můžete si od OB linie odkrokovat 3 stopy jakýmkoli směrem, ale pouze v případě, že jste skončily v OB. Pokud váš disk ještě zůstal safe (aspoň malou částí se dotýkal hřiště), můžete si zase odkrokovat 3 stopy do hřiště, ale pouze kolmo, ne do všech směrů.
• V případě ztraceného disku se pustí časovač odpočítavající 3 minuty. Aktivně hledat by měla celá skupina. V případě, že disk není nalezen, měl by hráč házet z předchozí pozice.
• K označení místa, kam hráči dopadl disk, se používá tzv. marker. Marker je malý plastový disk, který se umístí přesně za disk směrem ke koši. Když bychom chtěly hrát jiným diskem než tím, který leží na zemi, můžeme disk nechat ležet na zemi, postavit se za něj a házet jiným. Při odhodu bychom se měly aspoň jednou nohou dotýkat místa velikosti A4, které si představíme za diskem směrem mezi diskem a košem.
• Během hodu jiných hráčů by se správně nemělo mluvit ani vydávat žádné hlasité zvuky, aby házející hráč nebyl vyrušen.
• Nezapomeňte na fair-play! Podvodníky v našem sportu nechceme.

I kdybyste pravidla ještě úplně neznaly a vydaly se na menší turnaj, vůbec to nevadí. Jiní zkušení hráči vám je určitě rádi vysvětlí a pomůžou vám. Je ale určitě lepší přijít na turnaj a některá základní pravidla již znát.

Vyhlášení

Poté, co je dobojováno a je rozhodnuto o vítězích, se koná vyhlášení. Tam se předají ceny, jsou děkovačky a všichni se loučí. Sem tam zazní nějaký ten dojemný proslov.

Hlavně si to užít

Je úplně normální, že před svým prvním turnajem budete mít pochybnosti a pocit, že tam nemáte co dělat. Pokud vás tyto myšlenky přepadnou, je důležité je překonat a uvědomit si, že na turnajích se toho naučíme spoustu nového, seznámíme se, dozvíme se něco více o ostatních hráčích, můžeme dostat cenné rady, … A to všechno je přece velmi přínosné. Je fajn chodit sám trénovat a pracovat na sobě, ale turnaje nás toho taky dokážou spoustu naučit.

Pokud se na turnaj bojíme přihlásit samy, můžeme přemluvit a vzít s sebou kamarádku nebo kamaráda. Aspoň na to nebudeme úplně samy a v případě potřeby se budeme moci obrátit na toho druhého a budeme se cítit v neznámém prostředí příjemněji.

Je důležité taky poznamenat, že se u nás pořádají různé druhy turnajů. Hrají se turnaje jednodenní i vícedenní, některé z nich spadají do různých lig. Na začátek je určitě nejlepší jít na nějaký turnaj přímo pro začátečníky, kterých se v Česku také pořádá značný počet. Tam už určitě nehrozí, že byste měly pocit, že jste jediné, kdo neví úplně vše. Výhoda toho je, že tam se s tím počítá, a tudíž tam určitě bude spoustu hráčů, kteří budou připraveni vám být pohotově pomoci v případě potřeby. Jediné, co je potřeba, se nebát se případně zeptat nebo poprosit o radu.

Obecně jsou turnaje o tom, že získáváme nové zkušenosti, ze kterých poté čerpáme do budoucna a zlepšujeme se díky nim. Většina věcí, které zažíváme poprvé, dokážou být děsivé. Přepadne nás strach z neznáma, který se těžko překonává. Jakmile se dokážeme překonat a projdeme poprvé, od té doby už to vždy bude jen jednodušší. Budeme vědět, co nás čeká, a že nás už nemůže nic překvapit.

Můj první turnaj 

Můj první turnaj se odehrál v Novém Jičíně v létě v roce 2015. Hrát jsem začala už v roce 2014 a trvalo mi tedy asi rok než jsem se odvážila se nějakého turnaje zúčastnit. V tomto rozhodnutí mi pomohla moje rodina, jejíž část se zúčastnila turnaje spolu se mnou. 

Na začátku jsem se cítila skutečně nervózně a neměla jsem tušení, co mě čeká. Všude bylo spoustu lidí a většinu z nich jsem nikdy neviděla. Postupně jsem se s některými z nich seznámila a zjistila, že nejsou vůbec špatní. 

Ze své hry si toho moc nepamatuji, možná jen to, že mi to lítalo všude možně, i když na čtrnáctiletou holku to zas tak špatné asi nebylo. 

Podařilo se mi dokonce dostat do finále a bojovat o třetí místo. Bohužel ten den bylo neskutečné horko, možná jsem i málo pila a udělalo se mi strašně špatně. Finále jsem nějak dokázala dohrát, i když se strašným skóre. Na třetí místo to ale stačilo a já jsem se mohla radovat. Něco takového jsem absolutně nečekala. 

Po vyhlášení jsem také požádala o přihlášku do Moravian Gators a to byl jenom pouhý začátek všeho. Od té doby jsem začala jezdit na mnohem více turnajů, pořídila si více disků i větší batoh a o pár roků později (2018) jsem dokonce získala svého prvního sponzora – Prodigy Disc. Pak se můj příběh vyvíjel dál a dál, ale o tom zase někdy příště…